Česká republika se spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí

Kosmická lekce s přímým zapojením ISS proběhla poprvé nejen ve zdech Technické univerzity v Liberci, ale i v celém Česku. Během videokonference kosmonauti povídali žákům z Ruska, Česka, Spojených arabských emirátech a Irska o zkracování času, potřebnosti rostlin při výzkumných programech na ISS, o svých oblíbených knihách a o stavu beztíže.

O spojení s posádkou ISS byl velký zájem. Na setkání s kosmonauty dorazilo přes 100 lidí, jak účastníků letní školy, tak učitelů z univerzity a obyvatel Liberce. Žáci z letní školy se seřadili, aby mohli položit otázky Olegu Artěmjevovi a Sergeji Prokopjevovi.

Přímému spojení s ISS předcházela slova organizátorů školy, prezidenta Mezinárodní asociace účastníků vesmírných činností MAKD Viktora Krivopuskova a náměstkyně generálního ředitele společnosti RISKSAT Olgy Moroz, a také dočasného zmocněnce ruského velvyslance v Česku Feodosije Vladyševského.

První otázka od dětí směřovala na možnost pěstování pozemských rostlin ve vesmíru. Rostliny hrají v lidském životě důležitou roli, protože z nich jsou vyráběny například potraviny a tkaniny. Čtrnáctiletého Danilu Jermakova z ruského města Veňov zajímalo, v jaké míře jsou rostliny používány při experimentech na ISS a jak často jsou rostliny modelovými objekty pro výzkum kosmických jevů. „Rostliny používáme na stanici velmi často. Oranžérie je nezbytnou součástí pro měsíční základnu nebo lety do vzdáleného vesmíru. Na ISS máme dvě oranžérie, ale bohužel vám je teď nemůžu ukázat, protože tam probíhají experimenty,“ řekl Oleg Artěmjev.

Druhou otázku položila patnáctiletá Andrea Otáhalová z Opavy. Zajímalo ji, jak utíká čas ve vesmíru. „Ve vesmíru a na Zemi běží čas stejně, ale vše závisí na rychlosti kosmické lodi vzhledem k Zemi. Pokud bychom letěli v kosmické lodi rychlostí blízkou rychlosti světla, dva dny na palubě lodi by odpovídaly bezmála století na Zemi. Rychlost ISS je hodně vzdálená rychlosti světla, dosahuje 8 km/s, což znamená, že za tisíc dní bude kosmonaut žít asi o 2 až 3 vteřiny v budoucnosti,“ vysvětlil Sergej Prokopjev.

Šestnáctiletá Arina Aščepkovová z ruské Astrachani kosmonauty poprosila, aby jí řekli něco o nejzajímavějším experimentu, který kosmonauti provedli na palubě ISS. „Vzpomínám si na jeden experiment, který jsem dělal v otevřeném vesmíru. Sice byl jednoduchý, ale přinesl objev. Na vnějším plášti stanice se objevily mikroorganismy. Měli jsme speciální krabičky na vzorky, které jsme odebrali z povrchu stanice, a krabičky jsme potom odeslali zpět na Zemi k podrobnější analýze. Byly nalezeny mikroorganismy z Barentsova moře a z Filipín. Ukázalo se, že bez ohledu na radiaci, krutý mráz a další faktory mikroorganismy dokáží přežít i v podmínkách otevřeného vesmíru ve výšce 420 kilometrů,“ řekl Oleg Artěmjev.

Protože spojení probíhalo v Česku, desetiletý Šimon Petrov z Prahy se přirozeně zeptal, jestli kosmonauti navštívili Česko. „Byl jsem v Česku, přesněji v Karlových Varech na rehabilitaci po letu do vesmíru. Samozřejmě jsem navštívil i další města včetně Prahy,“ řekl Oleg Artěmjev. „Česko je velmi krásná země a žije v něm přívětivý národ. Z vesmíru Česko vypadá velmi nádherně,“ dodal.

Po zodpovězení otázky nejmladšího účastníka letní školy vytáhl kosmonaut z kapsy malého plyšového krtečka, kterého používala jako indikátor stavu beztíže posádka Expedice 56 pod vedením Andrewa Feustela, a nechal jej se volně vznášet před kamerou.

Dvanáctiletý Maxim Dži z Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech se kosmonautů zeptal, jak dlouho trénovali jemné manipulace v rukavicích skafandru, který používají ve volném vesmíru. „Pro práci s drobnými předměty si oblékáme speciální skafandr, který se plní vzduchem podobně jako například balónek. Před každým pracovním úkolem připravujeme různé nástroje a pomůcky, které potom použijeme. Před každým konkrétním úkolem provádíme pečlivou přípravu,“ odpověděl Sergej Prokopjev.

Oleg Artěmjev na otázku třináctiletého Ondry Lounka z Českých Budějovic směřující na čas, podle nějž se řídí den na kosmické stanici, odpověděl, že používají Greenwichský čas, tedy londýnské časové pásmo. Důvodem je to, že stanice je řízena ze dvou míst: první se nachází ve městě Koroljov poblíž Moskvy a druhé v Houstonu ve Spojených státech. „Aby s námi mohla komunikovat obě střediska řízení letů, začínáme pracovat v 6 hodin ráno a půl dne pracujeme s jedním střediskem a druhý půlden s druhým,“ vysvětlil kosmonaut.

Aby si děti ověřily, že se opravdu baví s kosmonauty na oběžné dráze, poprosily je, aby jim to dokázali. Členové posádky ani na vteřinu nezaváhali a udělali ve vzduchu kotrmelec.

Bratři Pjotr a Alexandr Tichmeněvi z ruské Samary se zeptali, jestli kosmonauti rádi čtou a jaké knihy jim pomohly zvolit si svou profesi. „Kosmonauti prostě číst musí,“ odpověděl Sergej Prokopjev. „Před letem musíme přečíst spousty knih a naučit se jejich obsah. Kromě toho jsme se v dětství všichni chtěli stát kosmonauty a četli jsme vědecko-fantastickou literaturu: bratry Strugacké, Stanislava Lema, Isaaca Asimova a další autory. Viděli jsme hodně filmů o cestách do vesmíru, které nás nadchly. Když jsme vyrostli, ovlivnilo nás to i při volbě profese: někdo se stal inženýrem, který pracuje s vesmírnou technikou, jiný pilotem, aby se v budoucnu dostal do oddílu kosmonautů. Vše, co v dětství čtete, vás rozhodně ovlivní i ve vašem pozdějším životě.“

Ruské posádky ISS se děti také zeptaly, jestli jim na stanici nechybí nějaká věc, nebo potravina (Nela Cankařová, 15 let, Bělá pod Bezdězem). „Velmi nám tu chybí české vafle. Navíc se nám nedostává čerstvého ovoce a zeleniny, které by bylo možné na stanici vypěstovat a ochutnat. Také nám chybí sprcha, umýváme se tu pomocí ubrousků. Řekl bych, že každý kosmonaut po přistání na Zemi v první řadě půjde do vany nebo do sprchy,“ řekl Oleg Artěmjev.

Poslední otázku během spojení, které trvalo 23 minut a 2 vteřiny, s oběžnou dráhou Země vznesl patnáctiletý Jan Juračka z Bystřice pod Pernštejnem. Zeptal se, kdy kosmonautům nejvíce chybí gravitace. „Každý člověk, který se vydá do vesmíru, má svou vlastní dobu, kterou potřebuje na adaptování se. Je to zhruba jeden den až týden. Během této doby pociťuje diskomfort a pak si začíná plně vychutnávat stav beztíže a to, že může dělat věci, které na Zemi nemůže. Například létat, nebo bez velké námahy zvedat těžká břemena. Existují určitě faktory, které ovlivňují stav člověka. Nepřítomnost gravitace oslabuje svaly, kosti se stávají křehčími, a proto musí kosmonauti každý den minimálně 2,5 hodiny sportovat a také brát určené vitamíny, aby doplňovaly důležité látky pro organismus.“

Přímé spojení s ISS se stalo hlavním bodem programu 1. Mezinárodní kosmické letní školy Společně do vesmíru. Škola probíhá v rámci česko-ruské soutěže Vesmír nás spojuje, která je organizována za podpory státní korporace pro kosmickou činnost Roskosmos a pod záštitou českého prezidenta Miloše Zemana a ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského. Zatím proběhlo první kolo soutěže, jehož výsledky budou zveřejněny v blízko době. Hlavní cenou pro výherce, kteří budou známi v listopadu 2018, bude exkurze do Hvězdného městečka, kde se kosmonauti připravují k letům do vesmíru.

Organizátoři letní školy Společně do vesmíru a soutěže Vesmír nás spojuje jsou Rusko-česká smíšená obchodní komora, agentura Essential Communication s.r.o., vědeckovýzumná organizace RISKSAT a Mezinárodní asociace účastníků vesmírných činností MAKD.

Generálním partnerem těchto akcí je společnost UNIS a.s. Partnery jsou společnosti PBS Group a.s., Asociace leteckých a kosmických výrobců České republiky (ALV), společnost SUPRA Praha s.r.o., Česká kosmická kancelář, Ruské středisko vědy a kultury v České republice, České centrum – Český dům v Moskvě, Česká mincovna, týdeník Pražský telegraf a zpravodajský web Novinky.cz.

Leave a comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..